Bezdůvodné obohacení

Podle ustanovení občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je nezákonné bezdůvodně se obohacovat na úkor druhé osoby. Proto se bezdůvodným obohacením rozumí obohacení, které nemá spravedlivý důvod.

Může se stát, že v případě nehmotných plnění může být vydání bezdůvodného obohacení složité. Jestliže není možné vrátit získané obohacení (například proto, že již zaniklo), má osoba, která byla připravena o majetek, nárok na finanční kompenzaci ve výši běžné ceny obohacení.

Je důležité upozornit, že v případě soudního sporu má osoba, která obdržela plnění, povinnost doložit a prokázat základ, na kterém plnění obdržela. Například jestliže někdo tvrdí, že obdržel plnění k úhradě dluhu, musí dokázat, že takový dluh skutečně existoval. V opačném případě se vystavuje riziku, že obdržené plnění bude považováno za bezdůvodné obohacení a bude muset vrátit získané plnění.

Jaké otázky pro klienty obvykle řešíme v souvislosti s bezdůvodným obohacením?

• Plnění z právního důvodu, který odpadl (např. odstoupení od smlouvy, na základě které bylo plněno)
• Protiprávní užití cizí hodnoty (např. užívání cizího pozemku v případě, kdy pozemek a na něm stojící stavba nemají stejného vlastníka)
• Plnění za osobu, která měla po právu plnit sama
• Chybně zaslané peníze na nesprávný bankovní účet
• Investice do nemovitosti manžela/manželky a následný rozchod
• Vyplácení výživného na dítě v čase, kdy na něj není nárok
• Zpronevěření peněz uchovaných v úschovně
• Sepsání potřebných písemností (zejm. předžalobní výzvy) a právní podání (návrh na zahájení řízení – žalobu)
• Peněžitá náhrada za bezdůvodné obohacení