Co je dědické řízení a jak probíhá

Řízení o pozůstalosti, neboli dědické řízení, je soudně řízený proces určený k určení dědiců a rozdělení majetku zůstavitele. Soud obvykle určí notáře jako soudního komisaře, který vykonává potřebné úkony, jako je shromažďování důležitých informací, ověřování dokumentů a informování možných dědiců. Proces začíná automaticky po obdržení oznámení o úmrtí nebo na návrh zainteresované osoby. Notář posoudí dědická práva, svolá jednání a vydá rozhodnutí o dědictví. V případě, že zůstavitel nezanechal majetek, notář může řízení zastavit a přidělit majetek osobě, která se postarala o pohřeb. Notář má nárok na odměnu dle notářského tarifu. 

Zahájení dědického řízení nastává v momentě, kdy místní okresní soud jmenováním notáře dává start celému procesu. Tento notář hraje klíčovou roli, jelikož je na něm projednávat a vydávat usnesení týkající se dědictví po zemřelém.

Proces dědického řízení zahrnuje řadu kroků, které je třeba ověřit a doložit. To může zahrnovat ověření existence závěti nebo předmanželské smlouvy, stejně jako doklady o vydědění. Notář má také za úkol identifikovat všechny pozůstalé a určit, kdo z nich by měl dědit. V rámci této fáze začne být jasnější, jak bude dědictví rozděleno mezi dědice. Dědici jsou následně informováni o svých dědických právech a možnosti odmítnout dědictví v určené lhůtě. Proces pak pokračuje uzavřením dohod a konečným usnesením o dědictví. Je důležité mít na paměti, že každý případ může vyžadovat specifický přístup ze strany notáře i pozůstalých.

Doba trvání dědického řízení se může lišit. Závisí na dostupnosti a stavu potřebných dokumentů a podkladů, jako je závěť, ale také na ochotě a dostupnosti dědiců a svědků. Proces také umožňuje odmítnutí dědictví nebo odvolání proti rozhodnutí, což může celkovou délku řízení ovlivnit.

Dědictví může zahrnovat movitou a nemovitou majetkovou hodnotu, jako jsou předměty, domy, byty a pozemky, ale také například autorská práva. Dědické řízení musí řešit veškerý majetek zemřelého, ať už byl výlučným vlastníkem, nebo se jednalo o podílové vlastnictví, jako je společné jmění manželů. V těchto případech soud stanoví obecnou hodnotu majetku ve společném jmění manželů v den smrti zemřelého a určí, který majetek připadne do dědictví a který bude náležet pozůstalému manželovi či manželce. Část, která náleží zemřelému, je pak v rámci dědického řízení přidělena dědici.

V případě, že je součástí dědictví nemovitost, je nezbytné provést odhad její hodnoty.