Úpadek ve formě předlužení

Předlužení je situace, kdy dlužník má více dluhů, než je hodnota jeho majetku. Zákon toto definuje v § 3 odst. 4 Insolvenčního zákona a říká, že dlužník musí mít dluhy u minimálně dvou různých věřitelů. Tato pravidla platí pro firmy a lidi, kteří podnikají. Podnikatelem může být někdo, kdo pracuje na vlastní účet, snaží se vydělávat peníze a dělá to pravidelně. Formálně je podnikatel někdo, kdo je zapsaný v obchodním rejstříku nebo má živnostenské oprávnění nebo jiný druh oprávnění, jako jsou například advokáti nebo lékaři. Hlavní problém při určování předlužení je, jak správně ocenit majetek dlužníka. Právník, který píše návrh na insolvenci kvůli předlužení, může mít problémy s tím, jak správně určit, jestli je dlužník opravdu v úpadku, protože je to spíš otázka ekonomická než právní. Nemůžeme se spolehnout jen na to, co ukazuje bilance k určitému datu – to znamená, kolik má dlužník majetku a kolik dluhů. Měli bychom se dívat i na to, jaké peníze dlužník průběžně vydělává a zda může očekávat, že bude moci pokračovat v podnikání. Zákon § 3 odst. 4 Insolvenčního zákona není určen k tomu, aby komplikoval situaci dlužníkům, kteří mají jen dočasně více dluhů než majetku, ale spíše se zaměřuje na ty, kteří mají dlouhodobé finanční problémy a jejich majetek je dlouhodobě méně hodnotný než jejich dluhy.