Zaměstnanci

Termín zaměstnanec označuje osobu, která je na základě pracovní smlouvy nebo jiného obdobného právního vztahu (například služebního poměru) v zaměstnání u zaměstnavatele. Zaměstnanec vykonává práci podle pokynů zaměstnavatele, na místo a v čas stanovený zaměstnavatelem a je za svou práci odměňován mzdou nebo platem.

Právní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je regulován pracovním právem, které stanovuje práva a povinnosti obou stran. To zahrnuje otázky jako pracovní doba, dovolená, ochrana při nemoci, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, výpovědní lhůty a další.

Zaměstnanec se také může ucházet o určité sociální a zdravotní benefity, které poskytuje stát nebo zaměstnavatel, jako jsou důchody, nemocenské dávky nebo příspěvky na zdravotní pojištění.

V některých případech mohou být osoby pracující na základě jiných smluv než pracovní smlouvy, jako jsou dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, považovány spíše za samostatně výdělečně činné osoby než za zaměstnance ve smyslu pracovněprávních vztahů. Rozlišení mezi zaměstnancem a nezávislým dodavatelem práce (freelancerem) je klíčové pro určení odpovídajících práv a povinností v rámci pracovněprávních i daňových regulací.