Závěť neboli poslední vůle

Závěť pořízená soukromou listinou

Do dědického řízení může zasáhnout závěť zemřelého, v níž ustanovil jednu nebo více osob jako své dědice. Existují různé formy, jak může být závěť sepsána, aby byla uznatelná.

Takto pořízená závěť může přijmout dvě formy. První je holografická závěť, která je ručně sepsána a podepsána zůstavitelem. Druhá, známá jako alografní závěť, není ručně psaná, ale je ručně podepsána zůstavitelem před dvěma svědky, před kterými zůstavitel prohlašuje, že dokument vyjadřuje jeho poslední vůli. Alografním závětem se rozumí závěti psané na počítači nebo stroji. Dědici uvedení v závěti nemohou svědčit.

Neexistují striktní formální požadavky na vzhled závěti, avšak je zásadní, aby všechny osoby a majetek uvedené v závěti byly přesně identifikovány. Závěť musí být podepsána pod textem a musí obsahovat datum.

Závěť pořízená veřejnou listinou (notářským zápisem)

Závěť je možné pořídit u notáře, který ji následně uloží do sbírky notářských zápisů, ke kterým mají přístup pouze notář a jiné oprávněné osoby. Jedná se o Centrální registr závětí, kde jsou evidovány všechny závěti a dokumenty o vydědění a od roku 2005 také dokumenty o ustanovení správce dědictví.

Privilegovaná závěť (závěť pořízená s úlevami)

V některých případech, kdy nelze splnit běžné podmínky pro zhotovení závěti, platí výjimky. Tyto případy zahrnují okamžiky bezprostředního ohrožení života nebo situace, kdy je kvůli mimořádné události narušen běžný společenský chod. I pro tyto závěti platí specifická pravidla týkající se počtu svědků a zpracování závěti.

Co musí obsahovat závěť

Závěť musí přesně identifikovat všechny osoby uvedené v závěti a musí obsahovat datum a podpis, který je umístěn na konci dokumentu.