Služebnosti a reálná břemena

Věcná břemena jsou záležitostí práva, která umožňují oprávněné osobě využívat určitý aspekt užitné hodnoty věci, která není její majetkem. Pro majitele této věci to znamená, že je povinen nějaké činnosti provádět, snášet určité věci, nebo se nějakých akcí zdržet.

Občanský zákoník rozlišuje mezi služebnostmi a reálnými břemeny, což je nové v porovnání s původním zákonem.

Služebnost se od reálného břemene odlišuje tím, že vlastník věci je na základě služebnosti povinen:

Tolerovat určité činnosti ve prospěch osoby oprávněné k této služebnosti (to může být konkrétní osoba, nebo osoba určená prostřednictvím věci, které služebnost svědčí). Například, vlastník může povolit jiné osobě, aby přecházela přes jeho pozemek nebo na něm čerpala vodu.
Zdržet se činností, které by jako vlastník mohl normálně provádět. Vlastník se například může zavázat, že nebude vylepšovat svou stavbu, aby nezastínila výhled souseda.

Nový občanský zákoník umožňuje vlastníkovi, který vlastní více pozemků, zatížit jeden z nich ve prospěch druhého. Toto je praktické v případě, kdy vlastník rozhodne převést jeden z pozemků na jinou osobu a chce se vyhnout problémům při vyjednávání s budoucím vlastníkem. Tato možnost zřízení služebnosti se označuje jako "vlastníkova služebnost".

Kategorie Služebností
Protože je možností služebností velké množství, nový občanský zákoník (§1267 a následující) definuje pouze některé druhy služebností. Pokud je tedy v praxi nutné zřídit služebnost, kterou zákon nepokrývá, strany nejsou v tom nijak omezeny. Zákon se zabývá jednotlivými aspekty každé služebnosti, které považuje za potřebné definovat pro případ, že se strany nerozhodnou pro jiná, pro ně vhodnější pravidla. Zákoník se zabývá například těmito typy služebností:
Pozemkové služebnosti

• Osobní služebnosti
• Služebnost inženýrské sítě
• Užívací právo
• Opora cizí stavby
• Požívací právo
• Právo na svod dešťové vody
• Služebnost bytu
• Služebnost stezky, průhonu a cesty
• Právo pastvy

Reálná Břemena

V současném Občanském zákoníku nenajdeme specifickou úpravu týkající se reálných břemen, což je však chybný přístup. Reálná břemena totiž vykazují konkrétní odlišnosti ve srovnání se služebnostmi. Nový občanský zákoník, stejně jako právní systémy v řadě jiných evropských zemí, proto směřuje k detailem propracované regulaci reálných břemen, přičemž do jisté míry využívá ustanovení o služebnostech.

Charakteristickým rysem reálných břemen je povinnost vlastníka zatížené věci poskytovat určité výhody jiné osobě, například aktivně vykonávat nějakou činnost nebo poskytovat určitou užitkovou hodnotu (například část úrody pocházející z jeho pozemku). Reálná břemena se tak liší od služebností.

Účinnost reálných břemen je omezena pouze na věci, které jsou evidovány ve veřejném seznamu. Další typickou vlastností reálných břemen je možnost zřízení na určitou dobu nebo s možností vlastníka zatížené věci vykoupit se z břemene, jak je stanoveno v §1304.

V případě nesplnění povinnosti vyplývající z reálného břemene má oprávněná osoba nárok na finanční kompenzaci. Tato náhrada může být vymáhána prostřednictvím exekuce na nemovitost, která je reálným břemenem zatížena.